Українська латинка

19 квітня 2020
אלישע פרוש

> > Rousscà móuva e, ocivisty, nicda ne znala tvarui he ⁺‹çercovy› ci ⁺‹çerqui›,  ni ⁺‹çervóuïõ›. Cyto ino ui-peny peréxedxi u a-iméno ( \\\* kryku-a), uzea na sea usœi cœnciatcui padejœu a-imén: ‹çerqua, çerquui, çerquie, çerquõ, çerquoiõ, çerquo ....
>
>
> Тобто слід не давати ге приклад ū-основи?

Ne pro rodovœi (general) iména. Ta cény coristno bui boulo zasterégti-y (toy peny) pro nagœdna storónsca pitoma imena geinsca, cde cœnciatoc (cœnceatoc?) ova imene e zvõçscui blizjiy do œdguibœu * ū u rous , neigy do /a/.

אלישע פרוש

Iesce, https://slovotvir.org.ua/users/b-gdan-youxyco, yac tòcyno sõty tœi Vachie platui o tœmy cyto grany tseï vieti e? Ta riecy oucrayinsca latiniça e o pravopisi, tó ci ne lieple, na pr., dati u tie platie pravopisy padejotvarœu ya-imén na ocremo cògen sõgolósen peréd * -ya, atge yix pravopisy ne bõdé odinotvara, por., na pr.: ‹•dja› ( * -dya), ‹•tcha› ( * -kya / * -tya), ‹•cha› ( * -sya / * -xya), ‹•ja› ( * -gya, * -zya), ‹•nia›, ‹•ria›, ‹•lia›, ‹•mla›, ‹•bla› ( * -bya), ‹•pla› ( * -pya), ‹•ula› ( * -wya)?

Євген Ковтуненко

»U tabliçie, na y-imeno dàste za priclad to slovo ‹gõsy›. U rousscœy móuvie e sese slovo dauno peréixylo u utorinne mõjske o-iméno, razomy iz iménami he ‹golõb›, ‹medviedy›, ‹lòsy›, ‹gœsty›, ‹cœsy›, ‹béuzy› tc., i tam buimy yea lixiu, yac tó tvority tõ rousscõ móuvõ, a ne ynõ inchõ slovianscõ«

A Grincénco daié (https://hrinchenko.com/dictionary/word/10996-gus-ii): 
Гусь IІ, -сі, ж. 1) Гусыня. Аж там пливе гусь: Помагай-біг, біла гусь! Лукаш. 142. Мудрий мудрець гуссю ореть. (Загадка: письмо). Ном. стр. 303, № 473.

Kertcha tac samo daié (https://jazyk.rueportal.eu/slovnyk#google_vignette): 
гусь f (обл) БГ ЕБ ЛД ЛЧ ЯГ > гуска;
на шпаргетї ~ печена… // а на столї погар вина [флк];

I Gelexœuscuy (II, 165):
Гусь, f. Gans; — сї́ра (ди́ка) Grau-, Wildgans.

Євген Ковтуненко

»Rousscà móuva e, ocivisty, nicda ne znala tvarui he ⁺‹çercovy› ci ⁺‹çerqui›, ni ⁺‹çervóuïõ›. Cyto ino ui-peny peréxedxi u a-iméno ( * kryku-a), uzea na sea usœi cœnciatcui padejœu a-imén: ‹çerqua, çerquui, çerquie, çerquõ, çerquoiõ, çerquo …›.«

A Onichkevitch daié póuen nabœr:

ЦИ́РЬКОВ, ци́р’ков /Г-Ць ЛБ 1, 149/, ~ў /К-ки I, Дз-ч Г. Км./, це́ркоў /К-ки П, Ш, Х-в/, церков /Н-чі ЕЗб, Х, 141/, церква /Б-ня/, род. одн. ~кве /В. В-ка ЕЗб. ХХХІ-ХХХП, 226/, ор. одн. ~ковйов /Н-чі ЕЗб. Х, 141/, місц. одн. у ци́р’кве /В. В-ка ЕЗб. ХХХІ-ХХХП, 230/, наз. мн, циркви́ /Х-в/ 1. ‘церква’; ще: ци́рьква; 2. ‘перев’яна церква’ /Х-в/.

КРОВ, кроў, род. одн. кирви́ /Н-чі ЕЗб. ХУІ, 273/, кирве́ /Б-ре Мат. Ш, 38/, к’ирве́ /Я-ця/, кėрве́ /Вшкв, Х-в/, кêрве́ /Тсця ЛБ 10, 115), кėрви́ /П-в’я, Я-ця/, ор. одн. ~вйов /Н-чі ЕЗб. Х, 141/, місц. 
одн, у к’ерви́ /Б-те, М-в/, часто лише у множині кырвь́ı° “ /Х-в/, ки́р’ви /П-п Км.), місц. мн. у к’и́р’вах /Б-те, М-в/ ‘кров’. - Впустив му кирви́! /Н-чі/.