Ну, порівняйте з Вавилоном — слово відомо з сивої давнини в українській мові, але через те, що в усній традиції його не було (бо потреби не було), його форма не здобула /ѡ/ і зосталася з /о/, як у церковнослов'янщині — Вавилон.
Можна сказать, що воно було заново запозичено зі старших текстів без адаптації.
Саме так, найпевніше, стало б і з Олисипоном, будь це назвище відомо в давнину між русинів
Румунське
goroh.pp.ua: ґоґоман
xuist
/x(ʲ)ɘ̞st, xɤst/
___
Xotcha nuinie e ‹xuist› golóuno za „talent; skill“, ta otsé slovo ‹xuist› naitocynieye teacné znaceignam slova „usus“, por. znaceigna ‹usus› za https://en.wiktionary.org/wiki/usus#Latin, ta slova ‹xuist› za SIRM: „уміння що-небудь робити, поводити себе певним чином; здібності“ — ne lixye „здібності-талант“. Crœmy toho, istnœsty sïou slovou e i u rouxyneignie znaceigna yeyou (in their semantic motivation) — obie œd znaceigna „xuititi-xvatiti-xopiti“.
»Сесь двознак є з италського/прязького правописного передання, де він віддає звук [ɲ(ː)], и походить зі звукозлуки [ŋn] (< [gn])«
Aha, agy nuinie’smi tó vidieu.
Ni, ne œdtui. Aino, preamo nagadouié italscuy ci phraneçscuy ‹gn›, prote, ya buimy ne zaveu u rousscõ pravopisy ‹gn› prosto œdtui bez jadna stõplaya u rousscœy móuvie. Xotcha pœdperxi italscuimy ci phraneçscuimy coristagnemy, e vuivedeno mnoiõ yz ròzvitcou *gn peréd meaccomy / perédnemy golósnomy yz */gnʲ/ u /gɲ/ (pac /g/ → /ɣ/), he otó u ‹gnieu›, ‹gniti› tc. A yac u tuix slovax he ‹gnieu, gniti› e taca „meaccœsty“ nuinie nepœlygiva, peréneus eimy ‹gn› na /ɲɲ/, oge e pœlygivieye nuinie u rousscœy móuvie.
golobruich
/ɣ̞oloˈbrɘ̞ʃ, ɣ̞oloˈbrɤʃ/
___
Gelex. ‹голобри́ш› „Gauner, Schelm, Proletarier“.
Gadano, œd ‹golo•› (gœl) „naked, bare ( → empty)“, ta ‹br•uich›, œd *bur- „proso“ + *-ū(k)s-y- he u ‹meacuich›. ‹poustuich›, he o yalovie zernie, plodie. Inacye, œd ‹golo•› ta „briti“ (*„golo brit“, o golóvie ci õsax).
Oge ou Gelexeœuscoho — u slœunicou cœnça XIXᵒʰᵒ stl.(!) — e slovo ‹plemea› tóucovano yzocrema znaceignemy „Nation“, ba, œd yeoho i ‹plemeinnœsty› „Nationalität“, iz ogleadomy na pèunõ troudnœsty dositi yno teaclo rœdno slovo, gadaiõ tacui e tóuc uzeati ye za tsé znaceigne. Cœneç cœnçemy, „nation“, „nationality“ este dauno ouge boula cde pœlygiva receni, neigy „tribe“. Ròzno e oge u d.-rous. pameatcax e recein „tribe“ perédano nizcoiõ rœznuix slœu, he otó: ‹colieno›, ‹plemẽ›, ‹plœd›, ‹rœdu / ròdu›, ‹sila›, ‹cœsty›, ‹ẽzuicu›, ‹syrdobolia›, ‹xorõgui›, a sé mogé teacti na nevuirecenœsty pœima „tribe“ u tõ dobõ — pro porœunagne, i nuinie niemeçscoiõ sey poem peredaiõty rœzna slova, he otó: Stamm, Volksstamm, Sippe (rœdno eag. ‹sib, sibling›), Sippschaft, Volk, Völkchen, Völkerschaft.
He yna mœgylivœsty, mogli buismo, pro nastoyõ, ròzlõciti tvaroslœuno ‹plemea (plemene, plemeni, plemeamy, plemén/plemeun, plemeax)› za „nation“, ta ‹pleméno (pleména, pleménou, plemenie, pleménomy, pleména, plemén, plemeniex, plemenœm)› za „tribe“, abo prosto „tribe“ inchemy slovomy.
Ne „citagna“ (»з правилом читання питомих слів«), a „svoyeigna“, citagne bo e toho cyto pisano e.
Perégolósui *e, *o xotcha seagaiõty pereidneorousscoï dobui, ta truaxõ he givui perébiegui dóugo, pone agy do cœnça XVI stl., a he uzslœunõ pœdstanovõ i pozdieye.
Tó imea toho miesta bui moglo bouti viedomo ouge, coli i ne u rano-d.-rousscõ dobõ, tó za pèuno u pœzdniõ ci serédniõ, a perégolós *o bui tam boü iesce he yn giu perébieg — bie i u storónscuix ci cerpanuix slovax, ucliouceatchi pitoma imena.
Xuibagne perégolósou e u slovax daunieychix pameatoc e ceasto slied cerpagna ceréz leadscõ, bielorousscõ, ci veatscõ, otge ne cazié oge, ni bui, “rœdnosloviansca, prasloviansca iz perégolósomy, a cerpana, storónsca bez“.
»А взагалі ЕСУМ пише:
⟨⟨СО́ПКА «горб або невисока гора; [невеликий (згаслий) вулкан Куз]»
не зовсім ясне;
може бути зіставлене із си́пати (псл. *sъpъka, др. съпъ, сопъ «насип; сопка») і частково (в значенні «вулкан») із сопі́ти;⟩⟩«
Coli »не зовсім ясне« i »може бути«, tó mogoste bouti dvie slovie perviesno: *sopuka → otge: *‹sœpca (rod. mn.: sopoc)› — œd „sopieti“, i *supuka → otge: ‹sòpca (rod. mn.: sòpoc)›, œd „souti, supõ; suipati, suiplõ“. Yac veatsca ne ròzlõcity meidj *o ta dougimy *u, to tam moge bouti miechano znaceigna pro odinacovœsty — tó use e gora.
»чи не пише Олисій подвійні приголосні. Отож, не певен чи не буде ‹Olissipœn›«
-
газ