perédeattie
prae•em•ium - peréd•eat•ié
Від слова "надбав"? :)
> Цікаво, як ви українців називаєте за їхню українськість, коли сваритесь, якщо треба тільки якнайбільше зачепити.
Хохли, звісно. Але саму вкраїнськість тут не слід винити, просто люди неповноцінні зустрічаються.
> А, то мабуть точно існування й рівність це нав'язування, ясно.
Ні. Та поменше би вони жінкам служили, як пси. А то по всьому світу на права чоловіків плюють, а в них, мовляв, патріархат у всьому винен.
Утім, відходячи від держя, бо не є на словотворі йому дуже місце, ще є в геїв таке передання грайливо одне одного називати, наприклад, faggot, що є первісно образливо.
Їллю
Їделем
Iesce, https://slovotvir.org.ua/users/b-gdan-youxyco, yac tòcyno sõty tœi Vachie platui o tœmy cyto grany tseï vieti e? Ta riecy oucrayinsca latiniça e o pravopisi, tó ci ne lieple, na pr., dati u tie platie pravopisy padejotvarœu ya-imén na ocremo cògen sõgolósen peréd * -ya, atge yix pravopisy ne bõdé odinotvara, por., na pr.: ‹•dja› ( * -dya), ‹•tcha› ( * -kya / * -tya), ‹•cha› ( * -sya / * -xya), ‹•ja› ( * -gya, * -zya), ‹•nia›, ‹•ria›, ‹•lia›, ‹•mla›, ‹•bla› ( * -bya), ‹•pla› ( * -pya), ‹•ula› ( * -wya)?
> > Rousscà móuva e, ocivisty, nicda ne znala tvarui he ⁺‹çercovy› ci ⁺‹çerqui›, ni ⁺‹çervóuïõ›. Cyto ino ui-peny peréxedxi u a-iméno ( \\\* kryku-a), uzea na sea usœi cœnciatcui padejœu a-imén: ‹çerqua, çerquui, çerquie, çerquõ, çerquoiõ, çerquo ...›.
>
>
> Тобто слід не давати ге приклад ū-основи?
Ne pro rodovœi (general) iména. Ta cény coristno bui boulo zasterégti-y (toy peny) pro nagœdna storónsca pitoma imena geinsca, cde cœnciatoc (cœnceatoc?) ova imene e zvõçscui blizjiy do œdguibœu * ū u rous , neigy do /a/.
> uo ге північний варіант œ
Aha, ne viemy. E ou mea zasterégeno, ta pro loucieyi coli yno dano slovo bui iz pd.-zx. ta pn. œdguiboma tvorilo dvœyçõ iz ròzlõcyno rœznoma receinyma ci znaceignama. Acéi, tœcyca „Rädergestell“ (v. Gelex. II 968) proti tuocyca „Gryllotalpa gryllotalpa“ (v. Lisenco, Sl:c g:œu Poliessia, 217). Ale ne pro louciey coli pn. /tʉ͡ɵk, tu͡ok/, /tʉ͡ek, tʉ͡ɶk/ znacity te same he i pd.-zx. /tyːk/; togdie prosti pisiémo ‹tœc›.
Rousscà móuva e, ocivisty, nicda ne znala tvarui he ⁺‹çercovy› ci ⁺‹çerqui›, ni ⁺‹çervóuïõ›. Cyto ino ui-peny peréxedxi u a-iméno ( \* kryku-a), uzea na sea usœi cœnciatcui padejœu a-imén: ‹çerqua, çerquui, çerquie, çerquõ, çerquoiõ, çerquo …›.
Тобто слід не давати ге приклад ū-основи?
uo ге північний варіант œ
Непоправно відображаються згадки користувачів на толоці.
> Чому eidnina замість odnina? Bœl•? Досі ви користаєте з uo чи вже ні?
Cde ci coristaiõ yz ‹uo›? Çi pro |wo|, he, p. n., u ‹çerquoiõ›, pac aino.
E eden, eidna, eidno, iz * -yn-, a e odin, odina, odino, iz * -in-, a odin, odna, odno e yéiou miechanca.
Bœl. e bœilno [cislo] „[numerus] pluralis“. Tó slovo mnogina tacui opaco œdguibaié to recein „pluralis“, atge tó sliedjne e œd plus „bole“, a ne „mnogo“. Tó e i sloveisno, atge, na pr., tri ci ceotuiri, ne e „mnogo“, ale e „bole“ neigy odin. Tvaroslœuscui, bœilne ( — n.; m. bœleny / bœlen, g. bœlnia) e tvoreno mnoiõ za tvarui slœu: daleny¹, dalnia¹, dailne¹, ta blizjeny¹, blizjnia¹, blizjne¹, sbt. * bolyus + * -n- → * bolyuxn- → * bölyn-. Tacuimyge cinomy esmi davie tvoriu i slovo: sliedjeny¹, sliedjnia¹, sliedjne¹ za „latter“, sliedjniy, sliedjnia, sliedjne „the latter“, œd * slēd-yux-n-.
Za slovomy mnogina, niesmi dovœlen i slovomy odnina ci eidnina. Bay douge, cotre, ta lat. singulus, singula, singulum ne znacity „odin“, ale „po odin; odin za/u raz; cògen; sam odin“. A ya pocui ne viemy yac tvoriti lieple.
___
¹ — [ɲ, nʲ] e u six tvariex utorinno.
> То п. $$widget0 @Євген Ковтуненко$$ да приклад gõsy. https://slovotvir.org.ua/words/nyrky. Візьму, мабуть, tieny.
Yasno.
Чому eidnina замість odnina? Bœl•? Досі ви користаєте з uo чи вже ні?
> | Padeij | Eid. | Dv. | Bœl. |
> | ----- | ------ | ------ | ------- |
> | Im. | çerqua | çerquie | çerquui |
> | Rod. | çerquui | çerquou | çercóu |
> | Dat. | çerquie | çerquama | çerquam |
> | Vin. | çerquõ | çerquie | çerquui |
> | Or. | çerquoiõ | çerquama | çerquami |
> | Miest. | çerquie | çerquou | çerquax |
> | Cl. | çerquo | çerquie | çerquui |
То п. $$widget0 @Євген Ковтуненко$$ да приклад gõsy. https://slovotvir.org.ua/words/nyrky. Візьму, мабуть, tieny.
viedgepiseç
історіограф
https://slovotvir.org.ua/users/b-gdan-youxyco
U tabliçie, na y-imeno dàste za priclad to slovo ‹gõsy›. U rousscœy móuvie e sese slovo dauno peréixylo u utorinne mõjske o-iméno, razomy iz iménami he ‹golõb›, ‹medviedy›, ‹lòsy›, ‹gœsty›, ‹cœsy›, ‹béuzy› tc., i tam buimy yea lixiu, yac tó tvority tõ rousscõ móuvõ, a ne ynõ inchõ slovianscõ. Pro pricladui na y-iméno bie boulo slied uzeati yz slœu he: ‹lieny, miedy, molódy, mœly, oseiny, sœly, tieny, œsy› tc.
viedgeyscina, viedgiyscina
viedgié
Друс. вѣджъ - дгр. ἵστωρ
ьje - ία
https://slovotvir.org.ua/users/yevhen-kovtunenko, https://slovotvir.org.ua/users/b-gdan-youxyco
Rousscà móuva e, ocivisty, nicda ne znala tvarui he ⁺‹çercovy› ci ⁺‹çerqui›, ni ⁺‹çervóuïõ›. Cyto ino ui-peny peréxedxi u a-iméno ( * kryku-a), uzea na sea usœi cœnciatcui padejœu a-imén: ‹çerqua, çerquui, çerquie, çerquõ, çerquoiõ, çerquo …›.
2. родовий відмінок. а. Стан, талія, поперек. goroh.pp.ua: пояс
> $$widget0 @Євген Ковтуненко$$ тут я міг щось не додивитися
https://slovotvir.org.ua/users/b-gdan-youxyco, mieniõ Vam i sciro çienoiõ Vach troud — mynie xuibity ciesou na tœi tabliçie, a onui sõty coristnui.
Obace, ceomou ne tuiciste i mene tou? Xuiba niesmi pervcha osoba ròzvinõuxi siõ pravopisy oge yõ sesia riecy torcaié preamo?
Nuinie ic tie tabliçie samœy.
Tòcmo e slied pisati ‹•ie› u rod. (ta dat. ?) eid. ta im. bœl. ya-imén, uclioucyno utorinna, a ne ‹•yui›.
Pisauxi ‹•yui› biex uesy cies boü suviedœm oge u recenuix tvariex e /•i/ na cœnçie:
/ˈsɑd͡ʒi/, /ˈkrʊt͡ʃi/, /ˈkɑʃi/, /ˈʋ̞ɛʒi/, /β̞oʎi/, /ɣ̞ɔˈlobʎi/, /ˈt͡ʃɑpʎi/, /ˈtrɑwʎi/, /zɛmˈʎi/, /ˈtoɲi/, /ˈbur(ʲ)i/, a tacoge /kərˈnɪt͡ɕi/. Ta ne ròzoumiex rodjay seoho /•i/. U pameatcax e ye bóugariçeiõ pisano iz ‹•ѣ› (por. ‹бєз мєжѣ›, ‹оу кръницѣ›), he bui tó boulo *ē ci *oy. Prote, viemo oge *ē po */j/ (uclioucyno: *dj, *tj, *sj, *zj, *lj, *nj, *rj, *mj, *pj, *wj, bole /t͡ɕ/) pràvilno da /a) (viedie, */æ/), ta i œdcui bui’mou bouti, yac, na pr., u dat./miest. e /•i(ː); •i͡e/ yz *-oy (por. *ronkay → *ronkoy → */rʊ̃t͡ɕi͡e/) ou a-imén (t.z. „tverduy peny“). U veatscœy móuvie e /•e/ dat.-miest. eid., a /•i/ u rod. eid. ta im. mn. u ya-iménax (por.: ‹на земле (землѣ)›, ale ‹земли›) — u rousscœy móuvie ge u usiex six padejiex ya-imén e /•i/. U a-iménax, cœnciatoc rod. eid. ta im. bœl. e *-ons, dauxi pràvilno *-ū (por. *ronka-n-s → *ronkons → *ronkū → */rʊ̃kɯ/, i ya gadax oge te same *-ons → *-ū bie dóugyno boulo bouti i za /•i/ rod. eid. ta im. bœl. u ya-iménax, iz rœzniçeiõ oge *j u six iménax bie izberégeno u dauneiy/perviesnœy zvõçscie meacosti œdpoviednuix sõgolósen, he otó, na pr., u *sadja — peny */ˈsad͡ʒʲ/, a tomou: */ˈsad͡ʒʲ•ɯ/, ni bui, da */ˈsad͡ʒi/, ale pravopisno riexix pisati odinacovo ‹•ui› i u a-iménax i u ya-iménax. Ta uesy cies bie mi tó sõmnieuno. Puitagne postaié, ceomou otacuy œdguib bui ymau bouti u seimy otoceignie, atge, na pr., u tacuixge oumoúvax *sjūti ne da ⁺/ʃitɪ/, ale /ʃɪtɪ/. Ta i u veatscœy móuvie e u ya-iménax u rod. eid. ta im. bœl. |•i| ([ɨ] po /ʃ, ʒ/, ta [ʲɪ] po /t͡ʃ, ʎ, ɲ/, i nicy bui ne borónilo i u rousscœy móuvie bouti tvarœm iz /•ɪ/ po recenuix sõgolósniex. A neyma.
Xeveleu ino mimoxœdy mienity he danœsty oge ya-iména u rod. eid. ta im. bœl sõty otrimali cœnciatcui padejœu dat.-miest. eid. ‹•ѣ›. Ta yac œn te tverdgeigne niyaco neròzvinõuxi, a cœnciatoc da bóugariçeiõ (‹•ѣ›), bez glubchoho rodjaya u prasl., to teagyco bie mi vieriti u te.
Nacœneç, priide mi na gmail to tcholónoc œd S. Nicolayeva¹ na siõ riecy, oge u neimy e oconecyno potverdgeno i vuisvietleno oge cœnciatoc /•i/ u rod. eid. ta im. bœl. ya-imén bie tacui peréneseno yz dat.-miest. eid. ya- ta a-imén. Naguiliõ cèsti uesy to tcholónoc, u neimy sõty ciselnui pricladui yz rœznuix govorœu veatscuix ta bielorousscuix iz cerpagnemy cœnciatcœu yz padeja u padeij ta meidj ya- ta a-iménami. Yzocrema oge u rousscœy móuvie e rod. eid. ta im. bœl. u ya-iménax e tacui dieystvno cerpano ci peréneseno yz dat.-miest. eid. a-/ya-imén potverdity /•e/ u rod. eid. ne ino u ya-iménax a i u a-iménax u iniex govoriex veatscuix ta bielorousscuix, na pr.: |bez ʒenʲe|, |u vodʲe|, |ot zemlʲe|.
Otge e slied zamiesty ‹•yui› pisati ‹•ie› u rod. eid. ta im. bœl u ya-iménax.
Ранѣишє назвꙑ з вєлꙗрьнꙑми пєрєд го҃л пє҃р рѧда пєрєимали так’ ⸳ на пр҃ имєно водꙑ Чурило (из жєрєла имєни ‹Кирило›). ос҃б имѧ Ничипѡр(Ничипір) ⁚ Алє потѡм . наипєрвшє у пѡлнѡчнѡи рѣчи . злѫкꙑ вє҃л + пє҃р го҃л сѫть стали рѡдскѡі ⸳ по҃р Ѡвдѡкьꙗ(Вівдік'я)(гр҃ч Ευδοκία)Лукьꙗн(Лук'ян)(гр҃ч Λουκιανός)⁚ Хоч’ . то нє обовѧзково кажеть ˙ ож’ такѡі имєна бѫли взпосѫчжєнѡі по ⸳і҃⸳(10) ст҃ . ꙗ думаѭ⁚
як розмовний одповідник
Навзір Білойи Церкви
Кахва
Kaffa
[kaʍɐ]~[kaхwɐ]~[kaxɐ]~[kɑɸ̞ɑ]
+