Я гадаю, що не слід тут спішити. І до речі, -ть у гинфинитивах це таки явище білше південно-західне.
Ви помиляєтесь.
Знову? 😬
@Oleksa Rusyn А коли дійсно є така опозиція питома білшості говірок, то чого його не писати, наприклад, сто̂л або стѡл?
@Богдан Лабунський
Не треба за мене вигадувать. Свою галтернативну гисторию лиште собі про якусь книгу про трапів із инших світів, може ще грошей заробите 😉
Краща за думку, наприклад Вісти/відати проти знати, чекати проти ждати тощо тут
Подібно до «речовина», але від «суть». Наголос на останній склад.
Ні, бо тут не товариство знавців чи носіїв англійської мови, без прикладів із якої Ви не можете.
Цікавіше й корисніше розглянути наші реалії. Весь час чути про те, як москалі «вкотре вдалися до тероризму», що вони тероризують Херсон дронами, що Росія — країна-терорист тощо. Це виходить далеко за межі залякування. Можна намагатися перекласти «терор» як «заляк», але «тероризм» уже давно пов'язаний із душогубством, масовими вбивствами. І у разі з москалями це не рівень постійної загрози того, що почнеться повітряна тривога, яка нависатиме страхом можливого прильоту. Це рівень, коли прилітає постійно. Коли дрони на світловолокні ганяються за громадським транспортом та оуремими людьми. Коли повітряна тривога без дронів — стан спокою. Ну а наші воїни в цей час тероризують загарбників в окопах, на підступах, на близьких і далеких дорогах.
Мало сказати «intimidation is not terrorism», сподіваючись, що люди, які не мають глибоких знань англійської, зрозуміють, що туди закладено. Мало сказати «тероризм — не просто залякування» (що однаково було би логічніше, бо ми ж тут присвячуємо свій час українській, а не якісь іншій мові). Часом треба відкинути перекладні й інші словники й просто подумати, що ж слово означає для нас насправді. У цьому разі — які страхіття воно ховає.
Найближчий сутямок, який можу дібрати з відомих мені слів, так чи так наявних в українській мові — «кошмарити»., що можна описати як «перетворити життя на кошмар, на пекло». У цьому напрямку слід подумати.
https://slovotvir.org.ua/users/druha-put
Tout e, gadaiõ, slied pœdxoditi ic cògynou slovou he nedieleigynou (individually), a tó, yde ceréz pritòceigne (adaptation) yna storónsca cœnça slova do cœncœu imén rousscoie móuvui uclioucyno daunix pneu na * -i ci * -ū he ‹çerqua›, ‹beréguinia› ( ← † ‹beréguini›), ci ‹mati : mater•›, a inde e liepche gleadati yno teaclo slovo rœdno. Na pr., slova he ‹kino, metro› sõty ousieceigna œd * ‹cinematographia›, * ‹metropolitaine›, yde yzcorótcheigne e radi legcosti u govœrnie móuvie, otge u rousscœy moúvie tõ “legcœsty” mogé bouti riecéuleno za rousscuimi pràvilami — mogé bouti tac samo ‹metro›, ‹kino›, a tacoge ‹radio›, he iména niyaca rodou na * o, iz izcloneignemy he iména ‹œcno, derévo›. Ale slova he, na pr., ‹coupé›, ‹attaché(e)› mogé bouti perécladeno slovami rousscoie móuvui. Slovo ‹chimpanzé› (phran.) e œd yna neviedoma gadana tvara yz móuvui bantou, i, na pr., slovaçscoiõ ta ceixscoiõ móuvama e pritòceno do imén mõjscinui — ‹šimpanz›. Phraneçscoiõ e ‹chimpanzé› tacoge rodou mõjscinui, otge rousscoiõ bui tó moglo bouti ‹ximpanz›, ci ‹ximpanza› za uzoromy ‹slouga›.
> Я гадаю, що не слід тут спішити. І до речі, -ть у гинфинитивах це таки явище білше південно-західне.
??
> Бо де ти з’їси ці лини р можуть мнякнути, ось чого.
Pervçi, tó e nepœlygivo (irrelevant). Samuy poem “meaccheigna” peréd |i͡e| (Pœunœcy /i͡e/, Pœudeny-Zaxœd /ʲi(ː)/ e slied cuinõti. Tó e yna riecy sõtcholóncovaigna, a ne zveagoslœuya.¹
PTo poem “meaccheigne” (iesce gœrchiy “napœu-meaccheigne”), e imovierno peréneseno yz veatscoie zvõçscui ta zveagoslœuya, yde [ʲ] e mœgylivo peréd usiemi perédnimi golósnui po bœilcheosti sõgolósnœu, uclioucyno peréd /æ/ ( * EN), /ɛ/ bõdy yz * e ci * ē, * oy, ci * y, ta po /b, p, m, v, f/. U medjax ge rousscoie móuvui e samo znaittye “meaccheigna” zayvo, a dóugyno e rynõti yz œddieyie na [ʲ] peréd * e, * i, * y, ta * EN (yzocrema po gõbniex) u veatscœy moúvie. Inchami slovami, tó znaittye “rousscà móuva ne znaié meaccheigna ( = [ʲ]) gõbnœu peréd * EN ( → /e̯͡a/)” e yna œddieya na [bʲæ, pʲæ, mʲæ, vʲæ, fʲæ] u veatscœy moúvie. Te same torcaié i * i proti * ū. U veatscœy moúvie [ʲ] peréd /i/ ( * i, ‹и›) e za ouxuibomy (by default), tvoreatchi protistauleigne ci /ɨ/ ( * ū, ‹ы›). U rousscœy ge moúvie protistauleigne meidj * i ta * ū ne tvority [ʲ] — yeoho (za drœbnuimi vuyneatcui po govoriex) tvority ne [ʲ], ale samà yacœsty œdguibœu * i (/ɪ/ [ɪ͡ɘ…]) ta * ū (/ɘ̞/ [ɘ̞, ɨ] ci /ɤ/ [ɤ, ʌ̝, ɯ]).
Tomou coli Vui pisiéte “po /d, t, s, z, l, r …/ mogé bouti meaccheigne”, ucladaiõtchi ogy po /b, p, m, w, k, x …/ neyma’ho, Vui ocivisto vuixodite yz porœunaigna iz veatscoiõ móuvoiõ, yde [ʲ] e mœgylivo i po zõbniex i po gõbniex.
Za drougue, ceastieye neigy ni, zõbni sõgolósni peréd /i/ u storónscax móuvax sõty bez sõtcholóncovaigna iz [ʲ]. Pace, i samo /i/ e ceasto [ɪ], u dieystvnosti.
Za tréite, u dieystvnosti e tòcyno tcholóncovaigne /i/ u yaçie storónscie moúvie nepœlygivo pro pritòceigne tacuix slœu u rousscœy moúvie. Viedomo, na pr., ital. /i/ zvynity nizje, ceasto scorieye he [ɪ], neigy /i/ u phraneçscœy móuvie, yde, na pr., /ti, di, ni, li/ mogé rousscomou ouxou zvynieti he [tʲi, dʲi, nʲi, lʲi]. Prote, veatscà móuva perédaié i ital. i phran. ‹ti, di, ni, li› he ‹ти, ди, ли, ни› = veat. [tʲɪ, dʲɪ, lʲɪ, nʲɪ], ne ponevagy italçi ci phrançi dieystvno móuvleaty /ti, di, li, ni/ he [tʲɪ, dʲɪ, lʲɪ, nʲɪ], ale ponevagy u veatscœy móuvie e /ti, di, li, ni/ riecéuleno he [tʲɪ, dʲɪ, lʲɪ, nʲɪ], yac tó e yna pitomœsty veatscoie móuvui. Pitomœsty ge rousscoie móuvui e moúviti /ti, di, li, ni, si, zi/ he /tɪ, dɪ, nɪ, lɪ, rɪ, sɪ, zɪ/, a tacoge |bi, pi, mi, wi| he /bɪ, pɪ, mɪ, ʋɪ/. Boulo bui rousscõ móuvõ pisano latiniçeiõ, na pr., prœzvisce he ‹Piccinini› bui boulo rousscoiõ citano he [pɪt͡ʃɪnɪnɪ], otge bóugariçeiõ ‹Пичинини›, a ne [pit͡ʃinʲinʲi] ‹Пічініні›, a ‹Vivaldi› he [ʋɪβ̞ɑldɪ] (bóugariçeiõ ‹Вивалди›) a ne [vivalʲdʲi] ‹Вівальді›.
Cde pac? Œd *skoyp- → ‹skiep•› (novà pravopisy, zamiesty ‹skép•›), || do *skep- u ‹scepiti›, "to split".
U ‹скипа́ти› ta ‹скепа́ти›, ‹и, е› u beznagolósie e *‹ѣ›, otge |i͡e|. To tvar e moglo bouti xireno yz Pœunoci ci Cuyeüscinui u d.-rous. dobõ (ymabõty iz outiecacymi peréd vœyscomy tatarœu na Zaxœd). Na Pœunoci |i͡e (i͡ɛ)| u beznagolósie bie [ʲe ~ ʲɛ] — *[skʲeˈpati ~ skʲɛˈpati], togy na Zaxodie, iz |i͡e| = /ʲi(ː)/, bie [ʲe ~ ʲɛ] Pœunoci unimano ci perétóucovano u /ɛ/, u beznagolósie [e ~ e̝]: [skeˈpatɪ, ske̝ˈpatɪ], œdtui ta pravipisy ‹скепа́ти, скипа́ти›. Dvœynia’ho e tvar iz nagolosomy na *oy: ‹sciepati› /ˈskiːpatɪ/.
A ‹кипіти› e ‹cuipieti›, "to boil down off (neperéx.)" e ‹izcuipati› /(ɪ)skɘ̞ˈpatɪ/ (poread iz ‹vuicuipati›), "to boil up, start to boil" e ‹vzcuipati› /skɘ̞ˈpatɪ/ (poread iz ‹zacuipati›).
Справді так думаєте писати?