Dourniça. Tac tó mogé bouti tvoreno œd bõdy yacoho slova.
Ouge doumaiõ nad tuimy oge tacui viernieye bui œd *weyd- a ne *woyd-, otge œd „vid, vidieti“. Tvaroslœuscui bui pragreçscomou (pie. *weydtor → ) *wistor ( → ἵστωρ) œdpovieu tvar ⁺‹visteil› (*weydtel, œd *weydti → *wisti, perviesnuy tvar proti ‹vidieti› na **-ēti; tvar *widti → *wisti potverdity slovo ‹ocevisty, ocivisty, ocevistu› u d.-rous., ta ‹oczywiście› u lead.) u rousscie.
Obace, to tvar ⁺‹visteil› d.-rous. e neviedœm yz pameatoc. A znaceignemy greçscomou ἵστωρ œdpoviedaié tó slovo ‹viedju› (*woyd-yos) u d.-rous. (xotcha ou Suriezn. tam e gr. έμπειρος „experienced“, tamge lat.: „homo peritus“), ta sõty e ta sama: „toy cto vidie i viesty“).
Xuibity nagadati oge i ‹vidieti› i ‹viesti, viedati› sõty na ròveni (p.-)i.-e. odino réclo, rœzniça e cies: *weyd- nezaverxeno, a œd yeoho rous. ‹vidieti›, a *woyd- zaverxeno, œd yeoho rous. ‹viesti, viedati›. Otge, u muisli p.-i.-e. lioudinui, „viemy“ znaci „ouge vidiex → tomou viemy“.
Pratvar *woyd-yos / *woyd-ya (tacoge: ‹viedja›) u d.-rous. e yz *woyd- + pœdcép uzteagou *yos / *ya ( / *yo), otge *woyd-yos, *woydya e *„uzteagluy do viedagna“.
@Bœgdan Youxyco
Œd *ob- ta *kon-us „terminus“ he teréb perécladou „determinare“ (ne nailiepchiy).