Значення слова
Копінґ — копінг (від англ. coping — справлятися) — у психології це те, що робить людина, щоб впоратися (англ. to cope with) зі стресом.
Приклад вживання

У психології копінг можна розуміти як розширення (збільшення) свідомого зусилля задля вирішення особистих та міжособистих проблем і намагання опанувати, мінімізувати або переносити стрес або конфлікт.

Походження

англ. coping — справляння, англ. to cope — справлятися

Варіанти написання
копінг
Слово додав

Перекладаємо слово копінґ

долання
10

переклад слова, можна ще подолання

Lodyk Vovchak 19 серпня 2018
20 вересня 2022

+

11 липня

+

13 липня

+

по́рання
4

Як гадаєте, може піти?
What was your method of coping with the trauma? — Який був твій спосіб порання з травмою?
How are you coping with this situation? — Як ти пораєш ся з цією ситуацією?

Anton Bliznjuk 20 вересня 2022
20 вересня 2022

"Треба впоратися з..." to cope with Але як назва до явища — неоднозначне.

21 вересня 2022

<порання з, пораєш ся з>

porati cyto/coho, ne zu cimy/cuimy.

21 вересня 2022

СУМ-11: поратися — 2) коло кого — чого, рідше біля кого — чого, рідко з ким — чим, також без додатка.

У моїх прикладах не було "порати", було "порати ся" та "порання". Я не кажу шо "порати" + [кого/що] є зле. Над тим треба подумати.

21 вересня 2022

<Я не кажу>

A ya caziõ e lépxe za "porati sea zu cuimy/cimy".

21 вересня 2022

1.
Za slôunikui¹ usé znacyeinïa déyeslova ‹porati› mogeity bouti zvedeno do ròdova znacyeinïa "ciniti cyto/ceomou/coho/comou lépxe".
Eaghelscê ge ‹to cope (with)› znacity "ciniti lépxe sobé, boriõtyi/bòrôuxi ci dolaiõtyi/dolauxi cyto/coho" abo "iti/stati zu cimy/cuimy u lad/ladé". Siacoho znaca'smi ya za slovomy ‹porati‹ u rousscé ne rél. Teagui ‹porati xatõ/dœum/xòrômõ›, ‹~ zemyõ, pole, ròlyõ, nivõ, greadcui›, ‹~ ditea, xuorõ leudinõ›, ‹~ peicy, vòlôcno, gito, vœuz tc. (s.r., bõdy yacõ récy)› — usé caziõty na znac "ciniti comou/ceomou lépxe", "laditi cyto/coho", i ne znacity "ilygiti/legxiti sobé".

2.
SIRM ne daieity gédnui pèunui gadcui prô istoslœu déyeslova ‹parati›.
Online Etymology Dictionary eaghelscui poyasniaieity eaghelscê déyeslovo ‹(to) cope (with)› yaco ôd sèr.-eaghel. ‹coupen› "perti/pèreti", ôd starophranscoho ‹couper› "biti, smagati, teati, sécti", zu ròzvitcomy znacyeinïa u "bòrôti/dolati cyto/coho", ta u znacyeinïe "iti/stati zu cuimy/cimy u lad/ladé" pœd upluivomy inxyoho (zastaréla) déyeslova ‹cope› "criti, gelésti/zalésti, tocmiti, goditi, méniti/ciniti ménybõ/ménybiti, ciniti torg", zliuxi (i dede mésiuxi) té dué znacyeinïé u odin read. Nicy e iz six znacyeiny za déyeslovomy ‹porati› ne védomo.
Supœulen e, meidyu rous. ‹porati› ta eaghel. ‹cope› znac "stigti, spéti", ta rousscomou slovou xuibity, ni bui, znac "bòrôti, dolati, dõgiti".
Sèrêd gadoc istoslovou u SIRM e zueazoc zu *per- "iti, perti" (slieity na Trõbacyova, vidyi tam). E cœulko corenieû *per- zu rœuznami znacyeinïami u sloveanscax, crœumy *per-1 "iti, perti", isce: *per-2 "biti, smagati, pòrôti, loupiti; (→ arguere; litigare)", *per-3 "trymati, derjati". Statïõ Trõbacyova ou mene po rõcé ne ima to i ne ceol eimy yõ. Ta coli, use tacui, u ‹porati› e coreiny *per-1 ne zo znacomy *"iti-perti", a coreiny *per-2 "biti", to gadan rozvitoc seoho znaca u znacyeinïa slova ‹porati› *"dolati, bòrôti, dõgiti; → spéti, stigti; dati ladou" bui rél pœdporõ u célœuy nizcé inxyuix móuv. Vada seyui gadcui e oge znacyeiny *"dolati, bòrôti, dõgiti" e za slovomy *porati/parati (zu /a/ u cex., na pr.) ne védomo.

3.
U inxyax móuvax teacla slova eaghelscomou ‹(to) cope (with)› mogeity bouti délyeno na si znacui:

"stati/iti/perti pèrêd ceolomy/liçemy ceoho/ceomou/coho/comou, proti comou/ceomou" (phran., ptg., ital., ispan., roum., heür.),

"bòrôti, dolati; perti; stoyéti crépco, dõgiti" (ném., ptg., dœun., suéd., isp.),

"ciniti yasno/gotovo; tocmiti, ladnati" (ném., soum.),

"obiti/obxoditi/zaiti/zaxoditi zu cimy/cuimy (ci coho/cyto)" (nzm., ném., roum., x.-sb.),

"ciniti, laditi, tuoriti (~> spéti, stigti)" (ném.),

"réxiti, ròzplõtati, ròzveazati" (phran.).

____
¹ — ATSSOuM ta Grincênca ta Slôunikomy govorœu Polésïa; ou Gelexœuscoho, Onixykevitya, Slôunicé govorœu Boucovinui ne ima.

21 вересня 2022

Дайте наголос, будь ласка, бо я прочитав про себе як "пора́ння" й не міг спершу второпати, до чого тут ранок. :0

21 вересня 2022

Додав наголос.

11 липня


Не те

впорання
3
Віталій Крутько 19 серпня 2018
гнітолам
,
гнітолом
1

До чого тут гніт (чи й пригнічення)?
Ну й не треба додавати з чим копінг, може бути з різним

11 липня

До того, що це саме переклад, а не калькування

Стрес це не гніт, я про це

11 липня

А копінг — це саме гнітолам/-лом — ламає те, що гнітить.
Якраз підходить

11 липня

Стрес — переживання. Копінг — пересилення гніту переживання, тобто гнітолам

Просто гніт і відміни це до депресії, а стрес це напруга тощо. Ну може, якщо узагальнено

13 липня

Ni.

піднесення духом
0

Треба піднестися духом. Набратися духу.

Oreksanduru 20 вересня 2022
збирання з розумом
,
до купи
,
думками
0
Oreksanduru 20 вересня 2022
сповнення надхненням
0
Oreksanduru 20 вересня 2022
21 вересня 2022

Prosiõ dati priclad.

21 вересня 2022

Перед тим, щоб це зробити, мені треба було сповнитися/набратися надхнення.

21 вересня 2022

Надхнення, підхнення.

душевне вкріплення
0
Oreksanduru 20 вересня 2022
проділ
,
продол
,
продолування
0
Роман Роман2 14 липня
Запропонувати свій варіант перекладу
Обговорення слова
20 вересня 2022

Цікаво, чому не "коупинг/ковпринг"? Мабуть, з московської зичено.

У нас теж нема дифтонгів. Ну а и/і й г/ґ так, треба стандартизувати

11 липня

В українській є двоголоски як фонетичне явище. На мою (некваліфіковану) думку, це помилкове твердження в нашому мовознавстві, шо нашій мові непритаманні двоголоски.

Ну в говірках є

11 липня

Та не лише в говірках. З того, шо читав, то на двоголоски можна дивитися двояко: або як одну голосну фонему з двома різними якостями, одна з яких нескладова, або як на стик двох фонем, які вимовляються однослкладово. За другим визначенням у нашій мові є артикуляційно двоголоски в поєднанні з приголосними /в/ та /й/. Окрім того, літературною вважається вимова /и/ як двоголоски [и͡е], й історично в нашій мові були двоголоски (*ę, *ě).

12 липня

З того, шо читав, то на двоголоски можна дивитися двояко: або як одну голосну фонему з двома різними якостями, одна з яких нескладова, або як на стик двох фонем, які вимовляються однослкладово.«

Otóge, tó e móuva o dvou golosnou zveagymenou — ne zvõcou. Dvie zveagymeni mogete bouti porõcy bõdy yaçie: |ɑ.ɪ|, |o.u|, |i.ɪ|, |ɪ.ʊ|, |ɪ.ɑ|, |i.ɑ|, |u.o|, |o.o|, |ɑ.o| tc., ta riecéuleno yea e tac cyto odino e corotco = néizcladovo, staiõtchi ceasttiõ odina izcladou iz inchémy golosnomy porõcy, o iztocy: |ɑ.ɪ| => [aj, a͡ɪ̯, a͡i̯], |o.u| => [ow, o͡u̯], |ɑ.u| => [ɑ͡o̯, ɑ̝͡o̯, ɑ͡u̯, ɑ̝͡u̯, ɑw, ɑ̝w], |i.ɪ| => [i͡ɪ̯, i͡i̯, ij], |u.o| => [u͡o̯, u͡u̯, uw] tc., ci, pitimo u razie nagolosou na drougo golosno zveagymea, ròzdieleno pereddievomy, o iztocy: |ɘ̞.ˈɪ| => [ɘ̞ˈjɪ, ɘ̞ˈjɘ, ɘ̞ˈɦɪ], |ɑ.ˈʊ| => [ɑˈwʊ], ci outinomy odina golosna zveagymene: |o.o| => [o∅], |ɑ.o| => [ɑ∅], |ɛ.ɪ| => [ɛ∅].

___

»За другим визначенням у нашій мові є артикуляційно двоголоски в поєднанні з приголосними /в/ та /й/.«

Cyto xotchete recti?

»Окрім того, літературною вважається вимова /и/ як двоголоски [и͡е], й історично в нашій мові були двоголоски (*ę, *ě).«

Pitime riecéuleigne |i| = /ɪ/ he dvogoucovidœu e [ɪ͡ɘ̯], [ɪ̯͡ɘ], [ᶦɘ], a tó i he trygoucovidui: [ɪ͡ɘ̯ᶦ], [ᶦɘᶦ], [ɪ̯͡ɘᶦ] — ne [ɪ͡ɛ] ni [ɪ͡e] ni [ɨ͡ɛ] ci [ɨ͡æ], u rous. Ne viemy cyto toiõ gloupoiõ gournœsttiõ mnite docazati ‘zvõcoperepissiõ’ [и͡е], ta u rous. e viedomo i riecéuleigne |ɛ| = /ɛ/ he [ɪ̯͡ɛ, ɪ̯͡æ, ᶦɛ, ᶦæ] — tamge cde |i| /ɪ/ e [ɪ͡ɘ̯], [ɪ̯͡ɘ] tc.; ‘[и͡е]’ mogé bouti cto viesty cyto.

A *EN ne ino viediyscui, berõtchi riecéuleigne ‹ea› |e̯͡ɑ| he [jɑ, i̯͡a] po gõbniex sõgolosniex: |pe̯͡ɑtʲ| = /pjatʲ/. Givo — ne ino viedgiysco — e i riecéuleigne tohoge |e̯͡a| he [(ʲ)i̯͡e] — dvogoucovida: |krɪˈt͡ʃe̯͡ɑtʲ| = [krɪt͡ʃi̯͡e(t)(ʲ)], pri *kē → |t͡ʃa| = /t͡ʃe/: [krɪˈt͡ʃetɪ], |kʋɪˈle̯͡ɑtʲ| = [kʋɪˈlʲi̯͡e(t)(ʲ)], pri |kʋɪˈli͡etɪ| = [kʋɪˈlʲi͡i̯tɪ, kʋɘˈlʲi͡i̯tɪ].

He dvougocovid, pitimo e riecéuleigne i |o| = /o/ — [ʷo, ʷɔ], ba, i he trygoucovid: [ʷoᶛ, ʷoᶺ].

He dvogoucovid pitimo, pœd nagolosomy, riecéuleno e |u| = /u/ u rous.: [ʷo̝, ʷʊ, u̯͡ʊ, u̯͡o̝, ᵘʊ, ᵘo̝]. Cde viedoma e rœzniça |ʊ| (*ON), i ono e, pœd nagolosomy riecéuleno he dvogoucovid, ta ‘na opacui’ — ne vuisxœdnuy a nizxœdnuy dvogoucovid: [ʊʷ, o̝ʷ, ʊ͡u̯, ʊᵘ, o̝ᵘ].

Ceomou se cazjõ? Tomou cyto nicy yz toho ne’ste ‘dva golosna zvõca(!)’ porõcy. Naibolye sõty tó dvogoucui — i tó ni: he pràvilo, dvogoucovodidui (incoli i trygoucovidui), ceasto xóuzui (glides). U rous. dieystvnui dvogoucui sõty ino |i͡e| = /i͡e/ (“PN”) = [i͡e, i͡ɛ̝], ta |ʉ͡ɶ| = /ʉ͡ɶ/ (“PN”) = [ʉ͡ɵ, ʉ͡e, ʉ͡ɛ, ʉ͡ɶ, ʉ͡ɪ ~ ʉ͡ʏ̼] u “PN” rœznovidie rous. m. Mimoxœdy, i u “PD-ZX” rœznovidie e |ʉ͡ɶ| ceasto riecéuleno, pœd nagolosomy, ‘nerœuno’: [ʸiʷ, ʷi͡β̞, ʷiʷ, ɥ͡iʷ, i͡y, i͡ʏ, i͡ʉ], ta, opeatyge, tó sõty ne ‘dva golosna zvõca(!) porõcy’, a naibolye dvogoucovidui, a, he pràvilo, xóuzui.

Na dielie, bœilxeisty zveagymén golosnœu e u rous. riecéuleno (pœd nagolosomy) ‘nerœuno’ — he inogoucui e riecéuleno ino: |ɑ| (vuilõcyno), |ɔ| — he [ɔ, ɒ] (u dougye mierenie móuvleignie, incoli, riedco: [ɔᶺ, ɒᶺ, ɔᶛ]), |ɯ| = /ɘ/, /ɤ/ (Carp). — ino Carp. /ɤ/ mogé bouti riecéuleno he [ɤᵊ], [ʌ̝ᵊ], ta |ə| pœd nagolosomy he [æ] (vuilõcyno he inogouc).

Vui, plõtayete ‘dva golosna zvõca porõcy’ : ‘dvie golosnie zveagymeni porõcy’, ‘dvogoucui’, ‘dvogoucovidui’ ta ‘cóuzui’.

20 вересня 2022

Просто хтось полінувався перекласти в іноземній книзі.

Cope ніби справді перекладають "впоратися...; долати...", але якесь таке відчуття, що це ближче до відповіді, реакції абощо. Ну, аж так це напевно додумування, але ж cope with stress це не подолати його цілком, а знайти як відповісти на нього, як його перебути, може скоротити. Впоратися ближче мабуть, але теж по-схожому. Може ще й так гадаю бо буває нездоровий копінг, хоча тоді звісно можна сказати, що стрес то подолав, а інше вже окрема проблема

Поділитись з друзями