А як же ваше музику не чіпати??

Бемоль — буль
Дубль-бемоль — буль-буль
🤔🤭

plosco (plosc•) ; plœsoc (plosc•)

Pœdstavóuleigne tohoge imene pricmétui (nomen adjectivum) niyaca ci mõjsca rodou ci i prosto he imea pricmétui niyaca ci mõjsca rodou ci prislóuneigne (adverbialization) tohoge imene pricmétui, yac cògen yz six cinœu e gœden opisati yn znac stõpene, pro nastoyõ: a) na puitagne: »Yaco E?« — »plosco E«, ci na puitagne: »Yac [stõpein] E?« — »plœsoc [stõpein] E / [stõpein] E plœsoc« (pricméta), b) na puitagne: »cyto?« (← »yaco?, yac?«) — »plosco; plœsoc« (pœdstavovo imea, nomen substantivum), coli bez yna incha slova porõcy, c) na puitagne: »yaco?« — »plosco« (prislovo) u znaceignie ≈ ‘flatted’, he stan yna stõpene.

Yasouiõ znaceigne slova. Xotcha to znac i znacity nizjeigne tonou, a tó vidotvœrno o pœutœn, samo dieyeslovo ‘niziti’ ne miestity vuiznacui ni ‘pœutœn’. Ne miestity tacõ vuiznacõ i slovo ‘plœsoc (plosca, plosco)’, obace, ono e tóucovo yz pogleadou ròzvitcou sõstavui ladœu u gõdie Euroupui:
perviesno, do sõtchasnoï semi• (ci osmi•, dlia toho, yac tó xovati) •stõpeinnoï liestviçui, gõdõ bie muisleno ceotuiristrounui (with tetrachords), inacye cazjõtchi, sõtchasna 8-stõpeinna liestviça vuinice yz verxpocladeigna (superposition) odina ceotuiristrouna verx incha. Sõstava ceotuiristrounœu e cerpana yz dauniogreçscui gõdui, a tam bea rœznui vidui ceotuiristrounœu, he otó: Lydian, Phrygian, Dorian (Doric), Aeolian, Ionian (Ionic), a esce Mixolydian (rœznovid ladou Lydian), i riedcœstnuy Locrian. Lad Ionian e totogen sõtchasnomou ladou ‘major’, a Aeolian ladou ‘minor’. Otge sõtchasnõ sõstavõ gõdui Euroupui stanóuleaty golóuno sèsi dva lada: ‘Ionian’ = ‘major’, ta ‘Aeolian’ = ‘minor’. Oba ceotuiristrouna, i Ionian i Aeolian miesteaty pœuntœn meidj trèitimy ta cetvertuimy stõpenemy, i naclauchi odin Ionian ceotuiristroun verx drouguy Ionian, ci odin Aeolian verx drouguy Aeolian, imemo semistõpeinnõ liestviçõ, pro nastoyõ: C-d-e-F (nizjniy ceotuiristroun) + F-g-a-B (verxniy ceotuiristroun) =>: C-d-e-F-g-a-B. Se bie stan za odinogolosoï gõdui (znamenito, odinogolosoho pievou, monodic singing), i do ròzvitcou mnogogolossia (polyphony), a pac, sliedoiõ, muisleigna sõstrounui (accords). Iz ròzvitcomy muisleigna sõstrounui, vuinice potreba nadcladati semistrounui verx sebe, tb.: C-d-e-F-g-a-B + vuisje: C¹-d¹-e¹-F¹-g¹-a¹-B¹ + iesce vuisje: C²-d²-e²-F²-g²-a²-B² (itd), mogti tvoriti ceotuigolosuy sõstroun: C-e-g-C¹. Razomy iz muisleignémy sõstrounui, u gõdie Euroupui vuinicnõ tri golóunui sõstrounui, nuinie znanui he: T = Tonic, D = Dominant, ta S = Subdominant. Ou sõstrouna D imé bouti trèitiy stõpein boliy (maggiore, terza maggiore) a moja (so that it can) teaghnõti do pervoho stõpene sõstrouna T. Pri sõstrounie T — C-e-g-C¹ — sõstroun D bõdé: G-h-d-G¹, cde ‘h’ œd ‘G’ i e otoy boliy trèitiy stõpein. Ta gleanõuchi vuisje na C-d-e-F-g-a-B, vidimo oge tout neyma ‘h’, ale ‘b’ zamiesty toho, tvoreatchi sõstroun: G-b-d-G¹, cde ‘b’ e mniy trèitiy stõpeiny (nota terza minore) œd ‘G’, a tacuy sõstroun ne mogé slougiti he Dominanta. Dominanta slougity tvoriti tchouttié tõgui ci prõgui, naprõgui i strymliegna do T, a se e doseagano cerez pœutœn yz dolou ic pervomou tonou liestviçui. U razie pervoho tonou liestviçui ‘C’, pœutœn yz dolou ic neomou e ‘h’ — inchami slovami, meidj ‘h’ ta ‘C’ e pœutœn — se i tvority tchouttié tõgui, naprõgui, strymliegna. U C-d-e-F-g-a-B neyma ‘h’, a meidj ‘b’ ta ‘C¹’ e cielotœn, ne tvoreatchi ‘strymliegna’, ‘naprõgui’, ‘hostrotui, hostrosti’. Tvoriti otõ ‘hostrœsty’ tœn/stõpein ‘b’ bie vuisjeno u tœn/stõpein ‘h’, otge ‘vuisjeno’ = ‘hostreno’, ponevagy ‘hostro’ strymity do pervoho stõpene ‘C’ sõstrouna T (Tonic) — œdtui e i imea ‘sharp’ eaghelscoiõ. Tacuy ‘hostrenuy’ stõpein e iesce zvano he ‘tchoutliu tœn/stõpein' (ital. ‘nota sensibile’), ponevagy sam e nestœyoc, ale ‘tchoutliu’ praghnõti do stœycoho pervoho stõpene. Nuinie u ladie ‘major, maggiore (phran. majeur; tomou cyto ‘trèitiy stõpein e boliy'), otuy tchoutliu stõpein (seomuy, 7uy) e ouge sam o sobie, za proxuiboiõ. Ale u ladie ‘minor, minore (phran. mineur)’ za proxuiboiõ neyma yna tchoutliva tonou — tam e ‘b’ za proxuiboiõ, ‘b-C¹’ tvoreatchi çielotœn, tomou’ho dodatcovo ‘hostreaty’, vuischeaty na ‘h’, xotcha za proxuiboiõ e tam ‘b’. I ote ‘za proxuiboiõ’ e ròzoumieti he ‘prosto, rœuno, niyaco’ ≈ ‘netchoutlivo’ → ‘plosco’ — œdsi i imea eaghelscoiõ ‘flat’. Tacuimy cinomy, imena ‘plœsoc (stõpein), plosco = flat’ ta ‘œster (stõpein), hostro’ imõty tóuc, a ne prosto ‘nizje, niziti’, ‘vuisje, vuisiti’.